PROČ JSEM SE ROZHODLA PSÁT BLOG ANEB PSANÍM KE SVOBODĚ

.

Tehdy, v době dospívání, jsem na základní škole vydávala školní časopis. Jmenoval se FIT a bylo v něm všechno. Od článků, obrázků, ale nechyběl v něm i komiks a na zadní straně samozřejmě křížovka (o ceny). A co na tom bylo zajímavé, že čas tehdy plynul tak něj nafoukle, protože jsem byla schopná ty čísla přepisovat třeba i víckrát a tak jsem je pak jsem ve třídě prodávala. Moc mě to bavilo.

Dnes se mi to zdá až neuvěřitelné. A taky se mi zdá zajímavé, že příběh se vynořil tak nějak sám od sebe jen tak, zrovna když jsem si v kuchyni vařila kávu. Vlastně jsem byla až zaskočena, že to jsem byla v dětství já. A tak jsem začala psát blog, protože psaní je pro mě přirozené a proto je to  proto je to pro mě radost, taková hračka. A já si ráda hraju.

PROČ JSEM SE ROZHODLA PSÁT BLOG?

Protože mě to neskutečně BAVÍ. Vítejte do mého světa. Z celého srdce Vás zvu a těším se…a co vy, píšete si taky svůj vlastní blog? Je to vlastně takový náš školní časopis, co myslíte? Ve škole života. Ve škole, kde neexistují pětky ani jedničky. Jen různá rozhodnutí, která nás vedou. A ve chvíli, kdy se rozhodneme, a prohlédneme, že neexistují špatná rozhodnutí, že pocity viny a studu jsou iluze, v tu chvíli se nám uleví. A my prostě jenom víme, že jsme. Ta nejlepší verze sama sebe v tu danou chvíli. A ta může i dělat chyby, proč by ne. Však se skrze ně učíme jak tudy jo a tudy ne. A je to osvobozující vidět se jako poutník na cestě.

Blog může být brán taky jako deníček, který sdílíme s ostatními. Ten jsme taky milovaly jako děti. Hlavně malé holčičky si ho předávaly a kreslily do nich obrázky a přání.

A já dneska, po 38 letech, když si  v něm listuju, dnes vidím vzkaz mého tatínka, tak silné motto, tak mě to dojímá: Když jsi se narodila, všichni se smály a ty jsi plakala. Žij tak, aby až budeš umírat, jsi se smála a všichni ostatní plakali.

A co vy, píšete si taky svůj blog či deník? Co to pro Vás znamená?